Vydařený Tovačov v mlze

V pátek 18. 11. máme ve škole někteří ředitelské volno, a tak v 6:30 vyrážíme z Olomouce autobusem do Tovačova za ptáky. Když dorazíme, nasadíme si čepice na hlavy, dalekohledy na krk a jdeme k rybníkům. Kolem plotů poskakují vrabci, nad námi létají racci. Většinou jsou chechtaví, ale sem tam mezi nimi i nějaký bouřní nebo bělohlavý.

Racek bouřní

Před rybníkem na stromě sedí krahujec, kousek dál v trávě pár havranů. Ve vodě mezi kachnami postávají skupinky volavek bílých a popelavých. Při pozorování si povídáme, když najednou na druhé straně rybníka nad stromy prolétá orel mořský. Po chvíli si na jeden strom sedne a my máme možnost si ho dalekohledy prohlédnout.

Dokumentační fotka orla mořského

Ve vodě je stále stejné ptačí složení – volavky a kachny. Jen na konci rybníka u břehu plave mladý samec poláka velkého. Všimli jsme si, že na stromě vedle rybníka sedí další orel. A pár metrů nad ním káně lesní. Na břehu polétávají mlynaříci, sýkorky koňadry a modřinky. Obejdeme Hradecký rybník, podél kterého jsme dosud šli a míříme ke Křeňáku. Tady je ale mrtvo, a tak jdeme dubovou alejí, kde sledujeme brhlíky, strakapoudy a šoupálka, ke třetímu rybníku.

Osamělý polák velký

Jsme rádi, vidíme totiž potáplice severní a potápku rudokrkou. Ale jinak tady kromě rybářů taky není skoro nic jiného. Protože je nám zima a do odjezdu plánovaného autobusu zbývá pár hodin, jedeme domů už dřívějším.

text: Šimon Hrbek

foto: Ondřej Belfín