Po dlouhé době zase v Tovačově

Čtrnáctého prosince jsme vyrazili prohlédnout si, jak to vypadá s ptactvem v Tovačově. Na místě jsme chtěli být už po osmé ranní a tak jsme museli vstávat kolem šesté (což se některým nechtělo). Sraz byl už v 6:50 na zastávce Tržnice, Plocha, kde jsme se nakonec sešli tři. Já, Ondra a Kája. Hlavním cílem bylo vidět sýkořice, potáplice a turpany, kteří tu byli nedávno hlášeni.  V autobuse jsme ještě potkali Pěnkavu. Hned po příchodu k rybníkům nás příjemně překvapila skupinka morčáků velkých plovoucích na hladině.

Racek chechtavý

Nad alejí také přelétávala velká hejna kavek, mezi kterými se objevovali havrani. Z pozorování kavek, morčáků, racků a volavek bílých i popelavých v dáli nás náhle vyrušilo vysoké písknutí a následný odlet „modrého drahokamu“ od břehu. A za chvíli další! Začínalo to vypadat, že to dnes všechno vyjde. Těsně před křížem se nám dokonce podařilo najít to, v co jsme na Hradeckém rybníku všichni doufali, sýkořice vousatá. Objevili jsme dokonce čtyři, jak se přímo před námi sytí semínky rákosu. Mohli jsme si je tedy výborně prohlédnout. Byli to dvě samičky a dva samečci.

Sýkořice vousatá

Při cestě po hrázi za křížem jsme ještě slyšeli jednoho ledňáčka a také viděli další morčáky, kachny, volavky a nově i kormorány. Vrátili jsme se tedy na kříž a vydali se směrem k aleji. Na mlýnském potoku jsme hned ze začátku pozorovali dalšího ledňáčka. V aleji to dnes žilo, viděli jsme množství brhlíků, sýkorek, kosů, vrabců, slyšeli žlunu a našli i dva strakapoudy velké. Těsně před rybníkem Kolečko jsme pak ještě viděli krásnou rezavou veverku. Na Kolečku byly už jen volavky. 

Červenka obecná

Po úspěšné první části u Hradeckého rybníka jsme se přesunuli na Annínskou pískovnu, jinak nazývanou Skašovský rybník. Hned po příchodu jsme na rybníku našli tři potáplice, později určené jako dvě severní a jednu malou. To nás velice povzbudilo a tak jsme na další zastávce, ještě po přeletu jednoho ledňáčka, vytáhli stativák. A to se nám velice vyplatilo. Na pískovně totiž plavali turpani, hoholi, poláci, potápky roháči.

Turpani hnědí

Když jsem si však prohlížel skupinku několika turpanů hnědých, objevil jsem mezi nimi něco, co až moc připomínalo hoholku. Když jsem to tedy řekl Ondrovi, a on potvrdil, že je to opravdu samice hoholky lední, měli jsme všichni důvod k radosti. Dále jsme už však u Annína kromě několika roháčů nic nového neviděli.

Naše malá skupinka

Cestou zpět jsme ještě potkali pana Adolfa Goebela, který nám řekl, že u kostela v Tovačově jsou na stromech čtyři kalousi ušatí. Celou výpravu jsme tedy zakončili v místní hospodě, kde jsme si dali výbornou místní česnečku. Úplně na závěr se nám pak podařilo ve stromech u zastávky najít, nyní už pouze tři, kalouse ušaté. Domů jsme tedy odjeli všichni spokojení a těšíce se na další výpravu za ptáky.

Text: František Lamla

Foto: Ondřej Belfín