Úspěšný mapovací víkend

sobota 25. března

Je ráno, budím se brzy, už před šestou ranní. Venku mrzne, ale vypadá to na hezký den. Po delší době opravdu nevím kam vyrazit, od původního záměru projít jednu trasu ve svém kvadrátu (6469) opouštím a plánuji vyrazit někam na celý den, když bude tak hezky. Trvá mi to téměř 2 hodiny. Potom letím na vlak v devět, z domu vycházím 10 minut před odjezdem vlaku, na nádraží to mám 1,6 km. Půlku cesty sprintuji a na nádraží dobíhám za 7 minut. Můj osobní rekord!

Sedám do vlaku a jedu směr Olomouc. Dnes jsem se totiž rozhodl, že se pokusím zmapovat kousek území bez údajů o hnízdění ptáků východně od Konice. Jedu absolutně bez očekávání, s cílem využít hezkého dne a udělat trošku prospěšnou práci. V Olomouci čekám necelou hodinu na bus do Rakové u Konice. Vystupuji po hodině jízdy v Laškově - Krakovci a začínám mapovat. Z vesničky brzo vcházím do lesa, pěkné prostředí, nikde ani noha - toto vždy po znechuceném týdnu nejvíc potřebuji. Klid. V lese brzo slyším známý hlas, je to králíček ohnivý, můj první letošní. Brzy však objevuji další a další zpívající samce. Pokračuji lesem, poslouchám ptáky a hledám hnízda. O kousek dál poletuje páreček datlů, proletují křivky nebo zpívá strnad. Nad hlavou mi vzlétá káně a ještě dlouho křičí a krouží mi nad hlavou, asi už tu bude někde mít hnízdo. Mapuji dál, docházím k malým rybníčkům, na jednou jsou dvě kachny a z bahen vzlétá vodouš kropenatý. První prokázané hnízdění přijde asi po hodině, zrovna když píšu do deníku číslo dalšího malého čtverce. Sýkora uhelníček, přilétá do budky, která patři lesům ČR. Sameček intenzivně varuje a samička jen na chvíli vykoukla z budky. Procházím lesní cestou a vidím dva čápy bílé, krouží vysoko a za chvíli mizí. Nad hlavou o hodně níž mi krouží moták pochop, a to jsem v lese… Brzy však nabírá výšku a odlétá taky. To jsou další dva druhy, co jsem letos ještě neviděl. Lesem se dále nese zpěv červenek, králíčků, drozdů a brhlíků. Na mýtince zpívá strnad, a přeletuje tu krkavec. Ze stromu náhle vyletí větší pták, je to krahujec, samice, která seděla na hnízdě, což znamená další prokázané hnízdění! Lesy jsou tu převážně borovicové se smrky.

Červenka obecná (Erithacus rubecula)

Postupně docházím k první obci, Vilémov. Stéle je skvělé počasí, sedám na louku a koukám na vzdálenou Olomouc a dokonce i Přerov, ze kterého jsem přijel. V obci jsou to zase jiní ptáci než v lese, zpívá tu zvonohlík, několik rehků domácích, konopky, špačci atd. Procházím dál po kraji lesa, poletují tu kvíčaly, pěnkavy, zpívá brávník. Docházím k oplocené ovocné školce, ještě před ní vyletuje asi 5 malých drozdů. Jsou to cvrčaly! Na slunci to láká i k pokusu o nějakou fotku, pomalu se přibližuji, ale cvrčaly jsou plaché, stále jich tu přibývá, nakonec jich počítám kolem 70 ex.! Vrchol všeho je, když tu asi 2-4 samci začnou dokonce zpívat. Zpěv cvrčal jsem u nás nikdy neslyšel, láká to k uvedení kategorie do hnízdního atlasu. Ale nenechávám se zmást, přeci jen hnízdí u nás naprosto ojediněle, a tohle ještě nic neznamená. Dělám pár horších fotek a pokračuji do vesničky zvané Bílsko.

Drozd cvrčala (Turdus ilijacus)

Brzy pro mě už přijede odvoz a mapování pomalu končím. V dálce letí větší skvrna, čáp černý. Chvíli poletuje nad lesem, ale náhle změní směr, jakoby letěl pozdravit. Za chvíli mi letí fakt dost nízko nad hlavou. Krásné zakončení. Cestou zpět u Olomouce přímo z auta vidím sedět čejku na hnízdě. Zastavujeme, vyfotím ji a jedem dál. Dnes to byl po dlouhé době opravdu moc příjemný den. Večer už jen zalehávám s 18 kilometry v nohách.

Čáp černý (Ciconia nigra)

neděle 26. března

Ráno se budím kolem sedmé, sedám k počítači a vymýšlím plán na dnešek. Po včerejšku bych dal něco a stejný způsob. Abych někam nejel zas jen tak, koukám do neobsazených čtverců, kam by bylo třeba zajet. Koukám na kvadrát 6368, který se rozkládá od Litovelského Pomoraví až k začátku Drahanské vrchoviny, tam kde jsem včera mapoval. Dá se říct, že v podstatě 75% kvadrát je bez údajů. Ve slabé chvilce jsem si řekl, že se na to nemůžu dívat a kvadrát jsem se rozhodl si přidat. Kéž by k tomu takto přistupovalo víc ornitologů…

Na uvítanou teda mířím pomalu napravovat tu bídu. Stejně jako včera sedám do stejného vlaku a dojíždím do Olomouce. MHD jedu do Topolan, to je místo, kde je ještě můj první čtverec (6469) dělám tu krátkou mapovačku. Dnes už není tak dobře jak včera, fouká studený vítr a ptákům se taky úplně nechce. Po půl hodině sedám opět do autobusu, teď už jedu do nového čtverce. Vystupuji v Senici na Hané. Po vystoupení z autobusu hned vidím páření vrabců domácích, objevuji staré hnízdo stehlíka a nové hrdličky. Fajn začátek.

Pokračuji poli do Seničky, za chvíli přicházím do smíšeného lesíka. Objevuje se datel, zpívá žluna zelená a spoustu dalších pěvců. V lese je dobře, nefouká tu tolik, jako v polích. Připisuji další ptáky a opakuje se scénka s kání jako včera. Tentokrát pár vzlétá z vysokých jehličnanů, a neklidně poletují nízko nad stromy. Nalézám hnízdo sýkory koňadry. Je dost nízko, asi 70 cm nad zemí ve vysokém smrku, jsou tam dvě dutinky. Svítím tam baterkou, sedí tam samice na hnízdě. Zbytečně ji dále neruším a pokračuji už do Náměště. V polích opět dost fouká, a mimo skřivany tu skoro nic není. Mapování v obci končím a mířím domů.

Tento víkend jsem udělal kus práce, a ještě mě jí hodně čeká…

Text a foto: Ondřej Boháč