CHKO Jizerské hory

Na úvod 

V pondělí 13.06.2011 ráno jsme se sešli na nádraží v Olomuci - dvanáct dětí a dva vedoucí z Lidu medvědího potoka . Měli jsme namířeno do Nového Města pod Smrkem v CHKO Jizerské hory. Jeli jsme reprezentovat Olomoucký kraj v přírodovědné soutěži Zelená stezka - Zlatý list. Byli jsme ubytováni na kraji Nového Města pod Smrkem. Ó, ptáků nás byla většina a tak - pokud jsme zrovna neleželi v knížkách nebo nebyli na exkurzích - využili jsme času a z ornitologického hlediska prozkoumávali okolí. Výprava dosáhla v soutěži skvělých výsledků -  mladší obsadili krásné druhé místo a starší zvítězili. Níže je sepsaných pár pěkných ptačích vzpomínek.

Chřástalí louka

Při našem pobytu v Jizerských horách jsme objevili louku, jenž byla zajímavá z entomologického i botanického hlediska, pro nás však především z hlediska ornitologického. Hned první den jsme v noci slyšeli krásné rép rép chřástala polního. Po bližším prozkoumání lokality jsme viděli skřivany, strnady, bramborníčky hnědé, pěnice a křepelky. Z louky byl také krásný výhled, který nám k naší radosti zastínil luňák červený nebo čáp bílý. Na okraji lesů se ozývali pěnkavy, králíčci, budníčci nebo také bubnování strakapoudů a datla černého. V noci se také z okolních lesů nechal slyšet puštík obecný. Na louku jsme se několikrát vrátili a poslouchali chřástala. Stačí si lehnout do trávy a zaposlouchat se do chřástalí melodie.

Jiří Růžička

Jako ve snu třeba i hodinu po probuzení

To, že jsme bydleli na skvělé základně s ještě skvělejším jídlem, to už asi někdo napsal přede mnou, ale příroda okolo – to byla opravdu nádhera! Zvláště pak jedna louka. Jen tak pro představu, část louky s vyšší trávou byla podmáčená a zarostlá rákosem se sítinami. A jak jsme k ní vůbec přišli? Jako první jsme šli hledat chřástaly polní, kterých se v okolí základny ozývalo asi 5 samců. Ale najednou – jako by tikaly hodiny. Bekasina. Po další obchůzce nás svou milou písničkou potěšil strnad luční, stejně jako další ráno. Chtěli jsme lokalitu lépe prozkoumat, a proto jsme se celí mokří dovlekli až na okraj mokřádku. Kol kolem chřástali chřástali, z porostu tikala bekasina jako časovaná bomba a za nedlouho vyletěla ještě jedna. Před námi se na keři pohupoval bramborníček hnedý, čas od času proskočil rákosem strnad rákosní a zazpíval rákosník. Celou pohodovou atmosféru ještě dobarvoval zpěv již zmiňovaného strnada lučního. Slunce se pomalu dralo z mraků a opět ozařovalo orosenou louku. Opravdu jako ve snu, i když to byla realita

Kateřina Ševčíková

Sepsané pozorování ptačích druhů: Jizerky 2011